Test lyží Sporten AHV 06 -> test Rakouskeho zdravotnictví

Tak tento článek měl být původně pokračováním testu lyží z počátku letošní zimní sezony. Takovým finálním rozšířením o test Sportenů AHV 06. Lyže jsou mi to již známé, přesto jsem nechtěl pátrat v paměti a použít čerstvé zážitky z firemních lyžařských závodů v Rakouskem Wurzeralmu. Lyže jsem si vypůjčil v www.českélyže.cz se speciálně upravenými hranami, perfektní připravené a namazané.

No a pak to přišlo. Hned v třetí jízdě. Široká, upravena a vlastně prázdna sjezdovka. Zkoušel jsem, co si až můžu dovolit. Třetí oblouk v větší rychlosti. Již v téměř závěrečné fázi oblouku jsem zatlačil a obě lyže mírně podjely na měkčím sněhu. Asi jsem mohl ten oblouk prostě dojet a zastavit, možná bych si neškodně sedl na sníh …… instinktivně jsem se rozhodl pěstí mírně opřít o sníh a srovnat se, jako už mockrát předtím. Shoda okolností však tentokrát pracovala proti mě a ozvalo se zlověstné křupnutí ….. a tady začíná test rakouského zdravotnictví z pohledu cizince s několika radami.

Vzhled mého zápěstí jednoznačně prozrazoval, že tedy není něco v pořádku. Nicméně bolest byla snesitelná a tak jsem v pohodě sjel asi 3 km až ke spodní stanici lanovky a informoval obsluhu, že budu potřebovat sanitku. Očividně to nedělali poprvé a tak mě poslali to tepla s tím, že sanita dorazí, ale momentálně něco akutního řeší. Využil jsem tento čas a zavolal si na pojišťovnu. Časem dorazila potvrzovací SMS s číslem mého případu.

Sanita dorazila za 20 minut a přivítali mne dva velmi milí saniťácí. Jeden si sedl dozadu a cestou jsme vše sepsali, opsal si mé udaje, vyptal se na zranění a jak se to stalo atd. Protože nemocnice byla asi 30 minut jízdy tak zbyl čas i na nějaké to poklábosení.

Oba saniťáci mne pak odvedli na úrazovou pohotovost nemocnice v Kirchdorfu, rozloučili se a popřáli brzké uzdravení. V čekárně byli asi dva lidé nicméně za 5 minut mě poslali do ordinace odkud jsem téměř okamžitě putoval na rentgen. A pak zase asi pět minut čekání na lékaře. Mladá lékařka mi ukázala snímky (samozřejmě v počítači) s tím, že je to zlomené zápěstí a poslala pro zkušenějšího lékaře. Pan doktor byl nesmírně příjemný a jako první mi samozřejmě podal ruku. Tomuto vtipu jsme se oba zasmáli (zlomená pravé zápěstí) a podrobně mi vysvětlil co se bude dít. Detaily s rovnání a nahazování zápěstí zcela vynechám. Nic pro slabé žaludky. Nicméně zákrok byl velmi rychlý a po 15 minutách jsem byl opět poslán na rentgen.

Kontrola snímku, několik doporučení, doporučení operace na českém území. Pan doktor pak nadiktoval zprávu do nemocničního systému. Podání ruky 🙂 a rozloučení. Žádné placení, jen úsměvy, pochopení a profesionalita. Pro komunikaci doporučuji používat angličtinu. Domluvíte se se všemi, ale výhoda je, že tento jazyk je pro všechny cizí. Nicméně mi ten saniťák říkal, že  ta měli Čecha, který neuměl německy nebo anglicky ani slovo….. a taky prý přežil :).

Takže poučení pro české lékaře:

  1. Pacienta skutečně zajímá co sním budete dělat, jak dlouho se bude léčit a co má čekat. Měli by jste to  říkat automaticky. Ne až po zdlouhavém vyptávání.
  2. Skutečně není nutné, aby se 4 lékaři v jedné nemocnici ptali stále na stejné věci a dělali o tom zprávu na jednu A4 (a posílali si to pak v tištěné verzi). Stačí jednou a jeden lékař …. je to přece v nemocniční databázi.
  3. Úsměv nic nestojí a hodně pomůže.
  4. Teď si uvědomuji, že na pohotovosti v Rakousku byli 3 lékaři z toho jedna očividná elévka a jeden pomocný lékař. Za hodinu, co jsem tam byl, zvládli asi 6 případů …. v pohodě. U nás byly 4 sestřičky dva pomocníci a dva lékaři .. zvládli také cca 6 případů za hodinu – rozdíl je v administrativě ne ve výkonu.

Komentáře nejsou povoleny.